Станислав Лем: Pribehy pilota Pirxe

„Dobre knizky jsou vzdycky pravdive, i kdyby se v nich psalo o vecech, ktere se nikdy nestaly a ani nestanou,“ rika v jedne povidce pilot Pirx. Plati to vlemi presne i o Lemovych prozach z oblasti science fiction. Lem zde lici lety do kosmu, cesty na nezname planety, dumyslne stroje a roboty, to, co se – mozna – jednou stane beznou soucasti lidskeho sveta, ale co – mozna – bude navzdy patrit jenom do rise fantazie. Lem necini ovsem z technickych podrobnosti stred sveho zajmu. Vzdy a vsude o zajima hlavne clovek, jeho moralka, jeho filozofie, jeho schopnost poznavat dosud nezname sktecnosti a vyrovnavat se s nimi. Neustale klade svym hrdinum i ctenarum otazku: staci clovek rozumove a citove udrzet krok s velkymi objevy techniky a veskere vedy?

Cyklus povidek Pribehy pilota Pirxe, podlozeny – jako vsechny Lemovy prace – dukladnym studiem kosmonautiky i psychologie, ma rovnez velmi lidskeho hrdinu. Poznavame Pirxe na studiich, sledujeme ho pri prvnich letech a zmatcich, i pozdeji v dospelosti, kdy uz jako vytecny velitel kosmickych korabu proziva situace, pri nichz zivot a smrt – jeho ci ostatnich – zavisi predevsim na jeho vlastnim charakteru, intelektu i zkusenostech. Neodlucnou slozkou techto povidek je humor. Pribehy pilota Pirxe jsou tedy objevne, chytre, ctive – a pravdive v tom nejryzejsim smyslu.