Владимир Бабула: Planeta tri slunci

Dej romanu se odehrava v budoucnosti, v dobe, kdy lidstvo je jiz zbaveno imperialistu, a tim i nebezpeci nicivych valek. Vsechny tvurci sily vedcu a techniku slouzi zajmum cloveka. Veda slavi triumfy v gigantickem boji s prirodou. Davny sen lidstva — ovladnuti vesmiru — stava se skutecnosti, zasluhou miroveho vyuziti atomove energie…

Shrnuti deje predchoziho romanu „Signaly z vesmiru“

Svetova akademie ved — vrcholna vedecka instituce, o ktere snil uz Purkyne, nas velky vedec — organisuje vedeckou vypravu na prozkoumani sousednich slunecnich soustav. Za spoluprace vedcu vsech narodnosti je postaveno obrovske mezihvezdne letadlo „Paprsek“, pohanene atomovou energii. V letadle je dokonala atomova elektrarna, chemicke laboratore, observator (hvezdarna), spolecenska mistnost, kabiny pro vedce a prostorna skladiste pohonnych hmot. Ponevadz by tak velke letadlo (je dlouhe temer kilometr) neunesla na nasi Zemi zadna konstrukce, postavi ho vedci na Mesici, ktery ma sestkrat mensi gravitaci (pritazlivost), nez nase planeta. Tim usnadni i start letadla, nebot na Mesici — jak znamo — neni vzduch ani zadna jina atmosfera, ktera je pro raketova letadla vaznou prekazkou.

Cilem pruzkumneho letu je souhvezdi Centaura (uziva se take nazev ‚Kentaura‘) ve kterem je trojhvezda, slozena z tri slunci: dve z nich — Alfa Centauri A a Alfa Centauri B — se otaceji vzajemne kolem sebe, a Proxima Centauri, nam nejblizsi slunce (proxima = nejblizsi) se otaci kolem obou. (Viz mapu na predchozi dvoustrane.) Doba obehu trva ovsem nekolik tisic let.

Jak dlouhou cestu musi letadlo Paprsek prekonat, ukazuje vzdalenost k nejblizsi hvezde Proxime Centauri. Svetelny paprsek leti z Proximy na nasi Zemi ctyri a jednu tretinu roku. Z Alfy Centauri A a B o ctrnact dni dele. Mezihvezdne letadlo leti — diky atomove energii — polovicni rychlosti svetla. (Rychlost svetla je priblizne 300.000 km za vterinu.)

Pokrokovi vedci predpokladaji, ze nase slunecni soustava (system planet, ktere obihaji kolem Slunce a nevydavaji vlastni svetlo) neni ve vesmiru vyjimkou, jak se drive tvrdilo, ale zjevem celkem beznym. V posledni dobe to potvrdila astronomicka pozorovani. U Proximy Centauri byla totiz objevena temna telesa, ktera Jsou pravdepodobne planetami — obeznicemi. Vedecka vyprava si skutecne u sousednich slunci overi, se tato domnenka je spravna. Jak u Proximy, tak u Alfy Centauri A i B objevi systemy planet, podobne nasi slunecni soustave. Zjisti, ze kolem nejvetsiho slunce s trojhvezdi (Alfa Centauri A, ktera je nahodou hvezdou velmi podobnou nasemu Slunci) obiha osm planet. Daji jim latinska jmena. Nakonec pristanou na planete Kvarte, ktera ma podobne zivotni podminky jako nase Zeme. Je sice mensi, ale ponevadz ma stejnou hmotu, ma take stejnou pritazlivost…

…O tom a mnohem dalsim se vsak jiz doctete v nasledujicich kapitolach…